Nesmyslů okolo nVidia Fermi není konce

Dnes mně zaujal článek serveru xbitlabs, který je považován za seriózní zdroj informací, nebo tomu aspoň tak bylo.

Nvidia GeForce GTX 400 Yields Are at 20% - 30%, Further Delays Possible – Analysts.

Článek je založen na zprávě jakéhosi analytika Rajvindra Gilla. Analytik na základě svých údajných zjištění, které však ničím nedokládá, konstatuje, že grafik na bázi nVidia Fermi bude dlouhodobě nedostatek. Příčinou je údajně nízká výtěžnost výrobního procesu Fermi, údajně "pouhých" 20-30%. V originální zprávě mně zaráží spojení "Fermi desktop/notebook" - notebookové verze Fermi se totiž zatím nevyrábí.

Xbitlabs tuto pochybnou fabulaci dále rozvíjí tím, že společnost nVidia orientuje své výrobní kapacity na uspokojení poptávky po profesionální řadě karet Tesla, též na bázi Fermi. Dále prorokuje významnou (jinak by nemělo smysl to zmiňovat) ztrátu podílu na trhu spol. nVidia ve prospěch ATI. Podtrhuje to prodejními čísly, kdy Fermi bylo dodáno 10 000 ks, zatímco ATI prodala již 6 milionů DX11 karet.

O panu Gillovi nic nevím. Nicméně pokud pracuje tímhle způsobem, cítím symptaie k jeho klientům. Co mně však překvapuje, je přístup serveru Xbitlabs.

Srovnávat počet prodaných kusů highendu nVidie vůči celému spektru prodaných DX11 karet ATI je opravdu zvláštní. Kdyby se porovnaly prodeje ATI Radeonů 5850 a 5870 vůči gtx470 a 480, rozhodně by to vypovídalo lépe.
Dále obrátit fakt, že 10 000 ks z první várky highendu nvidie (kterého se tradičně a logicky prodá nejméně) bylo vyprodáno v den launche na předobjednávkách, v tvrzení o špatných budoucích prodejích a ztrátě trhu nVidie, může opravdu jen blbec.
Kde jsou čísla vypovídajících o poptávce po nových Teslách? Jich se bezpochyby zejména na počátku prodá v porovnání s herními grafikami naprosté minimum, v celkových objemech to nebude mít podstatný vliv.

A naposledy označení výtěžnosti 20-30% u tak velkého a složitého čipu za mizernou už působí opravdu dojmem zoufalé PR. Proč není pro porovnání uvedena počáteční výtěžnost a dostupnost, resp. nedostupnost DX11 řady Radeonů v odpovídající třídě? Karty ATI byly nedostupné dobré dva měsíce a počáteční výtěžnost byla průměrně 40% dle TSMC, a to jsou Radeony menší a jednodušší. Pro laika je výtěžnost 20-30% možná špatná, ale v praxi je to za daných okolností dobrý začátek.

Proč tedy ta panika?
Ono je to všechno trošku jinak. Každý kdo právě nevylezl z hlubin močálu v New Jersey ví, že s nadšením očekávaný produkt v herní počítačové sféře je v počátcích prodeje těžko dostupný. Továrny jsou pochopitelně dimenzovány na předpokládaný průběžný náklad, nikoli nárazový. Novináře zřejmě postihla epidemie akutní sklerózy, když si náhle nemohou vzpomenout na to, jak to bývá v době vydání podobných produktů.
Očekával bych, že podobnou analýzu provede i renomovaný xbitlabs. Jsem poněkud zklamán.

Pak mně ani nemůže zaskočit, že se zprávy s chutí chopil upadající český internetový tisk. Holt je to jednodušší než mít vlastní názor a určitou základní prestiž. Magazíny se orientují na levné a nenáročné kuchaření s převzatými novinkami s peprnými tématy s cílem co nejvíc protočit reklamy, bez ohledu na kvalitu obsahu, s diskusemi pod články otrávenými psychotickými výlevy k nepoužitelnosti. Není pak divu, že hodnota reklamy klesá a průmysl se pomalu ale jistě protáčí v klesající spirále. Je to svým způsobem dobře - nároční čtenáři se soustředí na magazíny udržující kvalitu a ti ostatní postupně odpadnou. Už aby to bylo...

Celoplanetární spiknutí lumpů dostalo formu v dohodě ACTA

Jistě mnoho z vás slyšelo o připravované dohodě mocných ohledně lepší ochrany jejich miliard, ehm, autorských práv. Server ABC linuxu přinesl stručnou analýzu, kterou najdete zde:

Článek ABC Linuxu

Je fascinující, kolik ochránců lidských práv a organizací bojuje za lidská práva všude, jenom ne doma. Osobně jsem přesvědčen, že je nepřípustné, aby určitá skupina obyvatel měla své vlastní speciální zákony, zákony, které této skupině zajišťují majetkový prospěch a ostatní omezují na základních ústavních právech a svobodách. Pouze a jedině pro mamon.

Ve Velké Británii mají též dobře našlápnuto ke korporátní totalitě:

Velká Británie přijala Zákon o digitální ekonomice

Myslíte, že se Vás to netýká? Pak si zapamatujte poučku, kvalitně ověřenou všemi totalitními systémy: pokud jde něco zneužít, bude toho zneužito.

Já mám v nadcházejících volbách jasno.

V každém případě můžete podpořit petici proti tomuto zvěrstvu.

K dalšímu počtení:

Zapomeňme na autorská práva (clanek odstranen, zde je mirror)

Šest důvodů, proč má smysl volit a Váš hlas malé straně nepropadne

Volby 2010: Speak & wording

It's time to fight the copyright police state

Příspěvek doplněn 16. dubna 2010

Čím víc wattů, tím víc Adidas!

K napsání tohoto příspěvku mně inspirovala hysterie ohledně spotřeby nové řady grafických karet Nvidia Fermi GTX 470 / 480. Mnoho uživatelů živených mediální masáží utíká do obchodů pro napájecí zdroje pro jejich PC miláčky v cenách mnoha tisíc s výkony 750W až 1kW.
Jaký tedy pro tuto hned dvakrát žhavou novinku vybrat zdroj?

Shrňme si fakta:
Nvidia uvádí spotřebu pro svoje karty 470, resp. 480: 225, resp. 250W. Tato spotřeba může být však i vyšší, jedná se o maximální běžně pozorovanou spotřebu.
Výrobci karet na baleních někdy uvádějí zcela zcestné údaje ohledně dimenzování zdroje. Oblíbená kauza - specifikace na obalu GTX 480 - 600W zdroj s proudem kombinovaně min. 42A pro 12V větev, je známá. Výrobce se však pouze sichruje proti neoprávněným reklamacím uživatelů s levnými zdroji, které nedosahují deklarovaných parametrů, a způsobují nestabilitu systému nedostatečným napájením. Tyto údaje můžeme ignorovat, protože máme reálná měření.
Odborné weby naměřily příkon sestav s GTX 480 v poměrně širokém rozmezí: 370W (PCT) až 550W (EHW). Jedná se o spotřebu celé sestavy bez monitoru, měřenou wattmetrem. Číslo je tedy přímo závislé na účinnosti zdroje.
Je potřeba si uvědomit, že spotřeba zahrnuje často velmi silně přetaktované high-end CPU, obvykle Intel Core i7 na 3.5-4GHz na žravé platformě X58. Grafické karty byly měřeny na základních taktech. Extrémní spotřeby bylo dosaženo pomocí syntetických zátěžových testů. Jak ukazuje nejen test na PCT, reálné hry nemají šanci se extrémní spotřebě trvale přiblížit.

Jak tedy dimenzovat správně zdroj?
Znalí uživatelé PC mně omluví, pedagogové mně pochopí, ale musím zdůraznit několik zásadních faktů, která podle mých zkušeností nejsou vždy správně pochopena.
Spotřeba sestavy se měří na zásuvce wattmetrem, a udává hodnotu, jaký příkon si bere zdroj ze sítě.
Spotřeba komponent se měří dost špatně :) Jedná se o příkon, který odebírají komponenty ze zdroje.
Mezi těmito údaji existuje přímá úměra:
Spotřeba sestavy = 1/n* Spotřeba komponent,
kde n je normalizovaná účinnost zdroje. Ta není konstantní, ale mění se s příkonem odebíraným ze zdroje.
Štítkový výkon zdroje je výkon, který by měl být zdroj schopen dodat trvale do zátěže (komponent). V praxi se jedná o jednoduchý součet výkonů jednotlivých větví zdroje.
Doplnění: Vždy je nutno respektovat zastřešující štítkový údaj. U zdrojů s určitým vnitřním uskupením napájecích větví nelze výkony jednoduše sčítat, protože dodávají výkon ze společného vinutí. Pak platí maximální uvedený výkon pro danou skupinu nebo celkový výkon.
Zde dochází občas k nedorozumění. Setkal jsem se s názorem, že štítkový výkon zdroje je snižován účinností zdroje, a tak dostaneme maximální možný odběr komponent. To je samozřejmě nesmysl.
Účinnost nám říká, kolik energie se ztratí ve zdroji. Dnešní obvyklá účinnost moderních kvalitních zdrojů začíná na 82% a běžně se pohybuje okolo 85%.
Ztrátový výkon je ona ztracená energie, a je to rozdíl mezi příkonem sestavy a příkonem komponent.

Spotřebu komponent dostaneme:
Musíme nejdřív určit spotřebu komponent. Za maximální krátkodobou (nikoli špičkovou) spotřebu sestavy zvolíme nejvyšší naměřený údaj 550W (viz výše). Za průměrnou dlouhodobou spotřebu zvolíme 370W. Předpokládejme účinnost zdroje 85%, což je hodnota typická pro dnešní kvalitní zdroj.

Pout=Pc*n , kde Pc je spotřeba sestavy, Pout výkon zdroje - tedy spotřeba komponent, n je normalizovaná účinnost
Pout(max)=550*0,85=468 W
Pout(avg)=370*0,85=315 W
Co můžeme vyvodit z výše uvedených čísel? Zdroj musí dodat během hraní cca 315W trvale. Krátkodobě, řekněme v intervalu sekund až minut, musí bezpečně a stabilně dodat 468W.
To však bohužel nestačí. Výše uvedené údaje jsou pouze průměrem v relativně dlouhém (z hlediska zdroje)  časovém období. Systém ale může vytvořit krátkodobé proudové špičky, které mohou tuto hodnotu překročit i o desítky procent. Řekněme 15-20%.

Tak teda kterej?
Musíme si rozvážit, jestli budeme na PC hrát, nebo si budeme hrát s PC. V předchozí kapitole jsem došel k nějakým číslům, nicméně se jednalo o kombinaci obou uvedených druhů hraní :) Rozdělíme vše na tři části:
1) Hráč her - člověk, co si koupí hardware na hraní her a nezabývá se silným overclockingem
Takový člověk může mít v počítači GTX 480 a silný procesor s TDP (max. vyzař. výkon) v okolí 100W. Další bižuterie není obyčejně podstatná. Uživatel nepřetaktovává, čili můžeme naše nároky z předchozí kapitoly snížit určitě o 30W z maxima, pořád však musíme pamatovat na rezervu. V takovém případě stačí zdroj dodávající pro:
GTX 480 - cca 550W
GTX 470 - cca 500W
Vzhledem k tomu, že jsme zachovali rozumnou rezervu, zbývá místo i pro mírný overclocking.
2) Overclocker
Silné přetaktování může zvednout spotřebu CPU i o 40%, u GTX 480 může stoupnout střední spotřeba třeba i o 100W. Budeme li chladit vodou, můžeme jít ještě výš, ale to už vyžaduje takové zkušenosti, že tento článek nosí sovy do Athén.
GTX 480 - 650-700W
GTX 470 - 550-600W
3) Magor :)
Specifická kategorie míněná v přátelském duchu pro uživatele, kteří mají Fermi karet v PC vícero, někdy i tři. Na každou kartu musíme přičíst k požadovanému štítkovému výkonu zdroje podle karty a přetaktování 200-300W. Nicméně domnívám se, že tento druh uživatelů moje rady už nepotřebuje :)

U všech svatých, tak kterej?!
Dostáváme se k zajímavé části. Který zdroj vybrat? Ve výše uvedených kategoriích existuje mnoho modelů v širokém cenovém rozmezí. Předně je zapotřebí vstřebat základní poučku:

Údaj o štítkovém výkonu zdroje je vodítko použitelné, v žádném případě dostatečné.
Vysokoškolské studium mikroelektroniky mně naučilo, že návrh složitých spínaných zdrojů je duchařina. Takový zdroj má velké nároky jak na kvalitu a výkon použitých součástek, tak na kvalitu samotného návrhu. Rozdíly mezi papírově shodnými modely mohou být značné. Kromě štítkových údajů se můžeme dobře orientovat podle značky, třídy (OEM, krabicová verze), v neposlední řadě i podle ceny. (Krabicová verze - tzv. retail - zdroj, nebo produkt, je prodáván na pultě v krabici s manuálem a příslušenstvím, OEM verze je určena výrobcům PC, často je bez obalu a často nemá žádné příslušenství ani líbivou povrchovou úpravu, někdy jsou použity běžné, méně kvalitní součástky)

Za kvalitní značky považuji: Enermax, Fortron (FSP), Seasonic, Corsair, Silentmaxx, Zalman, Thermaltake. Zhruba v tomto pořadí. Některé značky jako Fortron a Seasonic vyrábějí širokou škálu zdrojů pro různé druhy využití, nás zde zajímají spíše dražší krabicové verze.
Příklady:
Třída 500-550W: Fortron Epsilon 500W, Fortron Bluestorm 500W Bronze, Enermax ECO80+ 500W, Fortron Everest Bronze 500W, Corsair VX550 550W
Cenová hladina: 1500-2500
Třída 600-650W: Fortron EVEREST - 600W, Seasonic S12II-620 - 620W, Zalman ZM600-HP 600W, Enermax ECO80+ 620W, Corsair HX650 650W, Silentmaxx EcoSilent 650W
Cenová hladina: 2000-3000 Kč

Závěr
Doufám, že mnohým rozumným lidem jsem pomohl při výběru a ušetřil nemalé peníze. Moje zkušenosti s problematikou vyplývají z odborného studia a konstruktérské praxe, podložené mnoha lety profesionální práce s PC systémy.